Národnostní menšiny v historii Prahy
Obyvatelstvo Prahy se od počátku osídlení vyznačovalo vysokou etnickou heterogenitou. Praha svou roli mnohonárodnostní metropole v průběhu staletí opakovaně potvrzovala, ať již v období habsburské monarchie, např. v rudolfinském období, či po vzniku Československé republiky.
V roce 1918 se Praha jako hlavní město nově vzniklého státního útvaru stává též metropolí mnohonárodnostního území, na kterém vedle Čechů a Slováků žijí významné menšiny Němců, Maďarů, Poláků, Židů, Rusínů, Ukrajinců, Romů a dalších. V období první Československé republiky se navíc Praha stala cílem pro imigraci inteligence z nesvobodných států, zejména z nacistického Německa či komunistického Sovětského svazu, kde byla z politických, rasových či náboženských důvodů vystavena útlaku a pronásledování.
Druhá světová válka a nástup komunistického režimu znamenaly brutální zásah do multietnického prostředí Prahy. Holocaust Židů a Romů v době druhé světové války, následný poválečný odsun německého obyvatelstva a represivní opatření vůči dalším menšinovým společenstvím demografický obraz města změnily.
Až pád komunistického režimu a celospolečenské změny po listopadu 1989 přivedly do popředí zájmu i otázku postavení národnostních menšin. Zlepšení jejich situace vyžadovalo zásadnější politické a legislativní řešení. Po období, které se vyznačovalo tabuizací národnostních menšin, se tak v nových podmínkách mohlo plně navázat na demokratické tradice první Československé republiky a Prahy jako její svobodné a tolerantní metropole.
Praha coby multikulturní město respektuje kulturní, etnickou, náboženskou či jazykovou identitu příslušníků národnostních menšin a vytváří zázemí a podmínky k jejímu zachování, naplňování a rozvíjení. S vědomím toho, že pouze atmosféra dialogu a tolerance může předcházet nedorozuměním či konfliktům, které tak zásadním způsobem poznamenaly dějiny 20. století na našem území i na celém evropském kontinentu.
Praha podporuje a bude podporovat ideu kulturní rozmanitosti, jež přispívá k obohacování a prosperitě společnosti. Praha se hrdě hlásí ke své historickými i geografickými okolnostmi předurčené roli křižovatky etnik a kultur. Hlavní město Praha si je plně vědomo své nezastupitelné úlohy při formulování a prosazování národnostně menšinové politiky.