„Uznání“ za národnostní menšinu

Pojem „uznání“ za národnostní menšinu je dosti zavádějící, protože právo přihlásit se k národnostní menšině nemůže ani stát ani nikdo jiný někomu přiznat. Příslušníkem národnostní menšiny buď občan je, anebo není.

Nicméně podle menšinového zákona (č.273/2001 Sb.) stačí, když se nejméně tři příslušníci téže národnostní menšiny domluví a založí spolek, v jehož stanovách bude národnostně menšinový charakter spolku explicitně vyjádřen. Ti pak požádají vládu ČR, aby jejich národnostní menšinu přizvala do Rady vlády pro národnostní menšiny, a to jako jejího člena / její členku.

Rada to po zralé úvaze učiní – zváží historické, kulturní a politické okolnosti, posoudí jednotlivá práva, která žadatelé mohou konzumovat, a předloží záležitost příslušným odborníkům v patřičných oborech.

Posledními přizvanými národnostně menšinovými komunitami do Rady vlády pro národnostní menšiny byly menšiny běloruská a vietnamská. Bylo to na posledním jednání vlády dne 3. července 2013, žádosti vládě předložil tehdejší předseda Rady vlády pro národnostní menšiny, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg.

Náboženské menšiny

Často bývá příslušnost k náboženskému společenství blízká i náležitost k národnostní menšině. Česká republika je svou historií netypická a i ze statistik vyplývá, že dnes není žádná církev nebo náboženská společnost pro ČR typická, či dokonce většinová.

Jinak je to ale minimálně s chorvatskou, německou, polskou, rusínskou, ruskou, slovenskou, srbskou a ukrajinskou menšinou, kde vždy nějaké církevní společenství dominuje, a praxe v náboženských projevech je identická s jednotlivými menšinovými právy.

Často se lze setkat s dotazy, zda by bylo možné považovat za národnostní menšinu například Araby. Arabové jsou etnická skupina semitské původu rozšířená především na území 17 států v severní Africe a Blízkém východě. Jejich celková populace se pohybuje okolo 450 miliónů osob. U některých skupin je příslušnost k Arabům sporná a svou roli tu hraje i náboženská příslušnost k islámu, a to v jeho četných myšlenkových proudech. Tato stručná charakteristika odlišuje skupinu Arabů od čtrnácti hlavních národnostních menšin žijících tradičně v České republice a lze předpokládat, že v nejbližších dekádách se nevyskytne reálná možnost, že by nějaké společenství původem z arabské země mohlo splňovat atributy národnostní menšiny.

Židovská komunita a její střešní organizace, tedy Federace židovských obcí, se přihlásila a patří ke státem uznaným církvím a náboženským společnostem, a proto konzumuje – podle vlastního rozhodnutí – jen některá z národnostně menšinových práv jako je například právo na rozvoj národnostně menšinové kultury (paragraf 12 menšinového zákona), právo účasti na řešení záležitostí týkajících se národnostní menšiny (paragraf 6).