Jednotlivé národnostní menšiny

Běloruská menšina

Běloruská menšina

národnost | 1991 | 2001 | 2011
běloruská | nezj. | nezj. | 2 013
• První zmínka: běloruská kniha (překlad bible) byla vytištěna zde dr. Francyskem Skarynou v roce 1517.
• V dnešní Praze připomínají běloruskou přítomnost v Čechách dvě památky (pamětní deska v Klementinu a Skarynův pomník na Hradčanech).
• Běloruská exilová vláda (Rada Běloruské lidové republiky) měla sídlo v Praze od roku 1923 do 1943.
• Imigrace: hlavně tzv. ruská akce (1921–1926) Rusové, Ukrajinci a Bělorusové; i po převratu v roce 1989 (politická).
• V Radě od 3. července 2013
• Počet podle censu cca 2 tis.
• Sdružení Pahonia (Praha), žije hlavně v Praze.

Více

Bulharská menšina

Bulharská menšina

národnost | 1991 | 2001 | 2011
bulharská | 3 487 | 4 363 | 4 999
• Historie sahá do druhé poloviny 19. století (zelináři).
• Usídlení celoplošné, třetina žije v Praze.
• Před převratem v rámci Národní fronty Bulharská kulturně osvětová organizace.
• Vydávají časopisy Balgari a Roden Glas (měsíčníky).
• V Praze bulharská ZŠ Petra Berona (při ambasádě).
• Počet cca 5 tisíc osob.
• Hlásí se k pravoslavné církvi.
• Akce: hudba, tanec, Trifon Zarezan.

Více

Chorvatská menšina

Chorvatská menšina

národnost | 1991 | 2001 | 2011
chorvatská | nezj. | 1 585 | 1 125
• Neznámá historie:
– Od poloviny 16. století na našem území (Osmanská říše), v okolí Mikulova.
– Po mnichovské dohodě připadly chorvatské obce do německého záboru. Jejich obyvatelé, kteří neodešli ze svých domovů, nabyli automaticky německé občanství, z něhož obligatorně vyplývala pro příslušné ročníky mužské populace vojenská povinnost v německé armádě.
– Bezprostředně po květnu 1945 uplatnila československá státní moc na příslušníky chorvatské menšiny dekrety prezidenta republiky o státním občanství a o konfiskaci majetku Němců, Maďarů, kolaborantů a zrádců.
– Okresní akční výbor Národní fronty v Mikulově již dne 25. února 1948 rozhodl o vysídlení chorvatského obyvatelstva z jihomoravských obcí. Stanovil, že veškeré chorvatské obyvatelstvo obcí Dobré Pole, Jevišovka (dříve Frélichov/Frélištov) a Nový Přerov má být přestěhováno do vnitrozemí, rozptýleno do 110 různých obcí většinou na severní Moravě. To se také stalo.
• Čakavské nářečí.
• Dnes něco málo přes 1 tisíc osob. Tradiční menšina.
• Muzeum Moravských Chorvatů v Jevišovce (rok 2014 – česká vláda).
• Akce: Kiritof.

Více

Maďarská menšina

Maďarská menšina

národnost | 1991 | 2001 | 2011
maďarská | 19 932 | 14 672 | 8 920
• Významná vlna přílivu Maďarů do českých zemí: po 2. světové válce v rámci tzv. výměny obyvatelstva (nedobrovolné přesídlení do českého pohraničí), ale také dobrovolnou migrací (většinou do větších měst, především za studiem a za prací).
• Příslušníci maďarské menšiny žijí rozptýleně po celém území České republiky, největší zastoupení mají v Ústeckém, Karlovarském, Moravskoslezském kraji a v Praze.
• Hlavní organizací je Svaz Maďarů žijících v českých zemích (6 místních poboček).
• Počet cca 9 tisíc osob.
• Akce: Dny maďarské kultury.
• Od roku 1993 Periodikum Prágai Tükör (Pražské zrcadlo); 5× ročně.

Více

Německá menšina

Německá menšina

národnost | 1991 | 2001 | 2011
německá | 48 556 | 39 106 | 18 658
• Od cca konce 12. století (často industrializace, těžba, ale i zemědělství), v příhraničních oblastech;
– neblahý osud ve 20. století (více než 22 milionů osob vyhnáno po II. světové válce.
– na utrpení části Němců, kteří směli zůstat (antifašisté), se chystala odpovědět třikrát čeká vláda – neúspěšně (humanitární gesto).
• Počet 18,5 tisíc osob (!). Tradiční menšina.
• Dnes ZŠ a gymnázium v Praze.
• Dvě střešní organizace (Spolek Němců a přátel německé kultury a Shromáždění německých spolků v ČR). První existovala před převratem.
• Dvě periodika Landes-Echo a Eghalånd Bladl (v chebském nářečí).
• Redakce v Čro a pořad Sousedé (Čro Sever)

Více

Polská menšina

Polská menšina

národnost | 1991 | 2001 | 2011
polská. | 59 383 | 51 968 | 39 096
• Jediná klasická a tradiční teritoriální menšina v ČR (Těšínské Slezsko – okresy Frýdek-Místek a Karviná), žije stále na stejném území (Československá republika, protektorát, ČSSR, ČSFR, ČR).
• Konzistentní systém polského školství.
• Počet 39 tisíc osob. Tradiční menšina.
• Dvě hlavní organizace (Polský kulturně-osvětový svaz a Kongres Poláků).
• Vydává dvoudeník Głos ludu a měsíčník Zwrot.
• Polská redakce v ČT (pořad Wiadomości w języku polskim) a ČRo (pořad Wydarzenia).
• Většinou členové Slezské evangelické církve.

Více

Romská menšina

Romská menšina

národnost | 1991 | 2001 | 2011
romská | 32 903 | 11 746 | 5 135
• Od 15. století na našem území, kočovníci, za první republiky cca 12 tisíc osob, holocaust za 2. světové války, v roce 1945 cca 650 osob.
• V roce 1958 zákon o trvalém usídlení kočujících osob.
• Za pražského jara pokusy o emancipaci (romština, Svaz Cikánů-Romů); to až po listopadu '89.
• Ve sčítání lidu 5 tisíc osob (!). Tradiční menšina.
• Snaha o emancipaci a integraci (stát, cca 60 fungujících NNO).
• Otázky vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení, diskriminace (Romská rada, Agentura pro sociální začleňování, romští koordinátoři v krajích).
• Lingvistický obor Romistika na FF UK v Praze (světový unikát).
• Periodika Romano Hangos – noviny (Romský hlas), časopisy Romano Voďi (Romská duše), Kereka (Kruh), Romano Džaniben (Romské vědění).
• Redakce v ČRo (pořad O Roma vakeren).

Více

Rusínská menšina

Rusínská menšina

národnost | 1991 | 2001 | 2011
rusínská | 1 926 | 1 106 | 739
• Podkarpatská Rus po 2. světové válce darována Sovětům (imigrace do Československa); do převratu nebyli Rusíni uznáni za menšinu, poté oživení.
• Počet něco málo přes 700 osob.
• Sdružení Rusínů a přátel Podkarpatské Rusi.
• Dvouměsíčník Podkarpatská Rus.
• Zpravidla členové Řeckokatolické či Pravoslavné církve.

Více

Ruská menšina

Ruská menšina

národnost | 1991 | 2001 | 2011
ruská | 5 062 | 12 369 | 17 872
• Imigrace na pozvání TGM v tzv. Ruské akci (1921–1926), vědci, umělci, šlechtici; zde zakládali školy a různé instituce; po 2. světové válce mnoho Rusů zavlečeno do SSSR (gulagů). Po převratu velký nárůst novodobé imigrace (problém).
• Počet téměř 18 tisíc osob (v roce 1991 5 tisíc).
• Sdružení Ruská tradice.
• Měsíčník Ruské slovo.
• Většinou se hlásí k pravoslaví.

Více

Řecká menšina

Řecká menšina

národnost | 1991 | 2001 | 2011
řecká | 3 379 | 3 219 | 2 043
• Imigrace v letech 1948 a 1949 (cca 12 tisíc osob), převážně politická (občanská válka v Řecku v letech 1946–1949). Usídlení na Moravě (Jesenicko, Krnovsko, Karvinsko).
• Počet 2 tisíce osob.
• Hlavní organizace: Asociace řeckých obcí.
• Dvouměsíčník Kalimera (česky "Dobrý den").
• Často se hlásí k pravoslavné církvi.

Více

Slovenská menšina

Slovenská menšina

národnost | 1991 | 2001 | 2011
slovenská | 314 877 | 193 190 | 147 152
• Za první republiky cca 20 tisíc osob, za federace pohyb za prací, i dnes; výlučné postavení především z jazykových a historických důvodů; největší hustota v Moravskoslezském a Ústeckém kraji.
• Počet 147 tisíc osob.
• Mnoho spolků (Domus, Klub slovenskej kultúry, Obec Slovákov v ČR, Slovensko-český klub…)
• Slovenská redakce v ČRo (pořad Stretnutie)
• Časopisy – měsíčníky: Listy Slovakov, ktorí chcú o sebe vedieť viac, Slovenské dotyky, Korene

Více

Srbská menšina

Srbská menšina

národnost | 1991 | 2001 | 2011
srbská | nezj. | 1 801 | 1 717
• První imigrace za první republiky, poté v 60. letech a po balkánském konfliktu (1992).
• Počet cca 1 700 osob.
• Sdružení Srbské sdružení sv. Sáva, Lastavica.
• Dvouměsíčník Srpska reč (Srbské slovo).
• Výrazně se hlásí k Srbské pravoslavné církvi.

Více

Ukrajinská menšina

Ukrajinská menšina

národnost | 1991 | 2001 | 2011
ukrajinská | 8 220 | 22 112 | 53 253
• Imigrace na pozvání TGM v tzv. ruské akci (1921–1926); masivně po převratu v listopadu '89.
• Počet 53 tisíc osob (+ dalších 105 tisíc osob se statusem cizince). Ekonomická a politická motivace.
• Hlavní organizace Ukrajinská inciativa, Sdružení Ukrajinců a příznivců Ukrajiny.
• Časopisy Porohy (Prahy) a Ukrajinský žurnál.
• Většina členy řeckokatolické či pravoslavné církve.

Více

Vietnamská menšina

Vietnamská menšina

národnost | 1991 | 2001 | 2011
vietnamská | 421 | 17 462 | 29 660
• První příchozí v 50. letech, posléze v 70. letech jako pracovní síla a studenti (pomoc poválečnému Vietnamu).
• Počet 29,5 tisíc osob (plus dalších 56 tisíc cizinců). Pouze cca 800 osob – občanů ČR.
• Přijati do Rady v roce 2013 spolu s Bělorusy.
• Sdružení Svaz Vietnamců v ČR, Van Lang, Klub Hanoj, Info – Dráček atd. (politický problém).
• Časopis Květ Lotosu (příloha komerčního časopisu Tuan Tin Moi)

Více

Židovská komunita

Lužičtí Srbové

Ostatní – mnohonárodnostní spolky

Ostatní – mnohonárodnostní spolky

Na této stránce naleznete ostatní mnohonárodnostní spolky, které zaštiťuje více nežli jednu národnostní menšinu.

Více