Srbská menšina

Fotografie v záhlaví: srbský kulturní spolek Radost

Srbové, kteří žijí na našem území, pocházejí nejen ze Srbska a Černé Hory, ale ze všech historických území, na nichž před balkánským konfliktem žili Srbové a v současnosti patří jiným státům (Srbská krajina, Srem, Banat a Bačka v Chorvatsku či oblasti v Bosně a Hercegovině a dnešní Makedonii).
K srbské národnosti se podle posledního sčítání lidu v roce 2011 v Praze přihlásilo 1028 osob.

Se Srbskem i s ostatním jihoslovanským prostorem – republikami bývalé Jugoslávie – spojuje Čechy, navzdory některým dějinným a politickým zvratům, dlouhá tradice kulturní, hospodářské a politické spolupráce a přátelství.

Pojí nás společná cyrilometodějská kulturní a historická tradice, intenzivní spolupráce českých, slovenských a jihoslovanských obrozenců, přičemž z hlediska česko-srbských vztahů připomínáme zejména působení Vuka Stefanoviće Karadžiće a Pavla Josefa Šafaříka (1819–1833 profesor a ředitel Pravoslavného gymnázia v Novém Sadu), intenzivní spolupráci českého Národního muzea a Matice moravské s Maticí srbskou.

Přátelství a spolupráce souvisí také se vznikem Československa a Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od roku 1929 Království Jugoslávie) díky emigraci Tomáše Garrigua Masaryka z Rakouska se srbským pasem, vzpouře námořníků v Boce Kotorské, dezerci českých vojáků z rakouského vojska na srbskou stranu a jejich účasti v bitvě v pohoří Cer atd. Svědectvím utrpení 1. světové války je mauzoleum obětí zajateckého tábora v Jindřichovicích u Sokolova. Zde v letech 1914–1918 zahynulo 189 ruských a 7 100 srbských zajatců, jejichž ostatky byly v roce 1928 po exhumaci přeneseny z lesního hřbitova a uloženy do mauzolea zřízeného vládou tehdejšího Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. V tomto táboře byli internováni nejen vojáci srbské a ruské armády, ale také ze Srbska deportovaní civilní obyvatelé.

Srbové, tak jako ostatní Jihoslované, přijížděli do Čech především za vzděláním. Tato tradice z časů Rakousko-uherské monarchie pokračovala také během první republiky. Vedle „vídeňské školy“ byla také „pražská škola“ zavedeným pojmem pro kvalitní vysokoškolské vzdělání. Například i Nikola Tesla studoval v roce 1880 na pražské Karlově univerzitě a v roce 1936 mu jako vědci a vynálezci světového významu udělilo České vysoké učení technické čestný doktorát technických věd. Industrializace Jugoslávie po 2. světové válce vyžadovala školení technických pracovníků a řemeslníků. Právě v Československu získali kvalitní odborné vzdělání stovky učňů. Po rezoluci Informbyra v červnu 1948 museli však všichni Československo opustit. V 60. letech 20. století se pojem „pražské školy“ obnovil v souvislosti se studiem řady budoucích významných jihoslovanských režisérů na pražské FAMU. Ze srbských jmenujme např. Emira Kusturicu a Gorana Paskaljeviće.

Česká republika se stala novým domovem pro mnoho Srbů, kteří zde v 90. letech našli útočiště před válkou v rozpadající se Jugoslávii a později zajištění existence, ohrožené špatnými ekonomickými podmínkami v Srbsku. Tuto imigrační vlnu značně posílil velký počet vysokoškolských studentů, studujících zejména na pražských a brněnských fakultách. Mnozí z nich v České republice zůstávají i po absolutoriu, nacházejí zde uplatnění a nový domov. „Pražská škola“ je tedy obnovena v třetí vlně. Srbská menšina v Čechách i na Moravě je posílena i řadou občanů Srbska, kteří při současném nedostatku pracovních sil jako velmi dobře kvalifikovaní pracovníci nalézají na našem pracovním trhu široké uplatnění.

Organizace:

Srbský kulturní spolek Radost
Organizace zaměřená na udržování a rozvoj kulturních tradic a národopisného bohatství Srbska, balkánského regionu a poznávání těchto hodnot v místním regionu. Výuka srbského jazyka a reálií pro děti. Prezentace srbských a jiných balkánských lidových tanců a písní.

Kontakt:
Dům národnostních menšin, Vocelova 602/3, 120 00 Praha 2
e-mail: info@radostfolklor.org
http://radostfolklor.org/

Luka Praha
Organizace zaměřená na kulturu v širokém smyslu slova. Luka znamená přístav. Jejím cílem je prohlubování přátelství Čechů a národů Slovanského jihu. V rámci organizace působí i vydavatelství.

Kontakt:
Újezd 402/33, 118 00 Praha 1
www.lukapraha.cz
info@lukapraha.cz
https://www.facebook.com/LukaPraha/

RODOLJUB
Spolek česko–srbského přátelství má za cíl podporu Srbů a jejich potomků (z česko-srbských manželství) v oblasti umění, sportu a vědy na území Česka a Srbska. Jsou to lidé dvou vlastí.
Spolek zájemce seznamuje s tradičními hodnotami srbského národa, ale také s celou kulturou balkánského regionu – s jazykem, hudbou, tradiční lidovými tanci, filmem a fotografií, výtvarným uměním, literaturou, vědou a sportem. Důležitá je také prezentace srbské historie a turistických destinací v Česku a Srbsku.

Kontakt:
Facebooková stránka

Srbské sdružení sv. Sáva
Organizace zaměřená na rozvoj tradiční srbské kultury, pořádá přednášky apod. Od roku 2005 vydává časopis Srbské slovo.

Kontakt:
ss.sv.sava@centrum.cz

Srbské sdružení Nikola Tesla

Kontakt:
Mukařovská 1568/23, 100 00 Praha 10
info@nikolatesla.cz

Česko-srbská kulturní unie

Kontakt:
Žitná 565/16, 120 00 Praha 2

Srbské kulturní centrum, z. s.
Organizace se zabývá kulturními a vzdělávacími aktivitami srbské menšiny a pěstováním kulturních vztahů s většinovou společností.

Kontakt:
Žitná 565/16, 120 00 Praha 2
skc.praha@centrum.cz

Jste organizací působící pro tuto menšinu a nejste uvedeni na našem webu? Napište nám a rádi se s vámi domluvíme na jejím uvedení!