Romská menšina

Stručná historie

První zmínky o Romech v českých zemích spadají do 15. století. Živili se především jako kováři, kotláři a hudebníci. Integrace Romů do společnosti nejspíš probíhala až do 16. století velmi příznivě. V době tureckých vpádů byla oceňována jejich zručná zbrojířská práce, v období renesance byl vyzdvihován jejich svobodný styl života, svoboda těla i ducha.

V 16. a 17. stol. začali být Romové vyháněni ze svých obydlí. V 18. století, za vlády císařovny Marie Terezie a Josefa II., se Romové stali cílem státních politik disciplinace a integrace. Osvícenské reformy usilovaly o usazení Romů, jednotlivým rodinám byl určován pobyt v několika moravských a slezských obcích. Odvrácenou stranou asimilační politiky byla represe: zákaz bydlení ve stanech, používání romštiny, zákaz vlastní samosprávy, vzdání se vlastních cikánských jmen. Také v 19. století pokračoval státní postih zejména kočovných nebo polokočovných Romů. Zároveň se Romové stále častěji usazovali, zejména na Moravě. Nejčastěji pracovali jako kováři, cestující obchodníci a řemeslníci, hudebníci či zemědělští dělníci. Většina Romů žila v chudobě a na okraji společnosti.

Po vzniku Československa romská menšina dále chudla a pokračovala represe zaměřená především proti kočujícím Romům. Zákon „o potulných cikánech“ z roku 1927 omezoval jejich občanská práva a přikazoval jim nosit zvláštní legitimaci. Pronásledování Romů se vyostřovalo po Hitlerově příchodu k moci. Velkou tragédií pro romské obyvatelstvo znamenala doba holocaustu. Čeští a moravští Romové byli za druhé světové války téměř zcela vyhlazeni. V koncentračních táborech zahynulo více než 5 000 Romů pocházejících z českých zemí.

Po druhé světové válce roku 1945 bylo v programu obnoveného státu odmítnutí diskriminace občanů z důvodu rasových a náboženských. Do Čech a na Moravu přicházeli Romové za prací hlavně ze Slovenska a Maďarska. Usídlovali se nejvíce v pohraničních průmyslových oblastech. Po válce se zvyšovala životní úroveň Romů, řada romských osobností se aktivně zapojovala do veřejného života. Významnou organizací byl Svaz Cikánů-Romů. V podmínkách diktatury však byly možnosti participace omezené. Po krátkém období podpory emancipační politiky v 50. letech postupně převážily represivní politiky vůči Romům. V roce 1958 byl přijat zákon „o trvalém usazení kočujících osob.“ V 70. a 80. letech probíhaly nucené sterilizace romských žen a segregace dětí ve zvláštních školách. Tyto praktiky přetrvávaly hluboko do devadesátých let. V období komunismu Romové nebyli považováni za národnost se svou vlastní kulturou.

Doba po roce 1989 znamenala pro Romy velký zlom. Na jedné straně byli uznáni za národnostní menšinu, která má ústavou garantovaná práva (např. svoboda užívat svůj jazyk, pěstovat národní kulturu, zakládat organizace k prosazení svých zájmů), na straně druhé ale na Romy těžce dolehly ekonomické změny spojené s kapitalistickou transformací.

Přítomnost

K romské národnosti se v Praze podle posledního sčítání lidu v roce 2011 přihlásilo 368 osob. Podle kvalifikovaných odhadů však na území hlavního města žije 20 tisíc Romů.

Romové patří k tradičním národnostním menšinám v ČR, sdružují se na národnostním principu, vydávají periodické i neperiodické publikace v romštině, na každoročních festivalech rozvíjejí svou kulturu. V česko-romské verzi vychází časopisy Romano Hangos (Romský hlas), Romano Voďi  (Romská duše) a Kereka (Kruh). Za unikátní lze považovat lingvistický almanach Romano džaniben (Romské vědění). Po roce 1989 došlo u větší části Romů k sociálnímu propadu. Řada Romů se v rámci České republiky potýká s nezaměstnaností a s ní spojenými sociálními problémy. Z tohoto důvodu se většina romských organizací věnuje aktivitám, které se snaží poskytnout podporu a poradenství v uvedených oblastech.

Hl. m. Praha má speciálně pro práci s romskou komunitou vyčleněného samostatného pracovníka, kterým je romský koordinátor. Největší koncentrace romské komunity je na městských částech Praha 3, 4, 5, 7, 8 a 14.

Více se dočtete v samostatné kapitole Romský koordinátor.

Hl. m. Praha také dlouhodobě finančně podporuje Světový romský festival Khamoro a jeho doprovodné akce.

Významná je také komunikace a spolupráce s nevládními neziskovými organizacemi a městskými částmi na projektech vztahujících se k práci s romskou komunitou na území hl. m. Prahy, které jsou zaměřené na podporu vzdělávání a zaměstnávání Romů. Z rozpočtu hl. m. Prahy jsou rovněž realizovány přednášky pro základní školy s vyšší koncentrací romských žáků, jež žákům přibližují historii Romů.

Romská menšina má v Radě vlády ČR pro záležitosti romské menšiny 14 zástupců a dva zástupce v Radě vlády pro národnostní menšiny. Zástupci menšiny jsou rovněž členy dotačních grémií resortů kultury, školství, mládeže a tělovýchovy a Výboru pro národnostní menšiny hl. m. Prahy, Jihomoravského a Karlovarského kraje. V rámci agend krajů je zřízena funkce romských koordinátorů. Na politické scéně se v různých obdobích objevují romská politická uskupení (např. Romská občanská iniciativa, Strana rovných příležitostí), žádná z nich se však zatím dlouhodobě neuchytila.

Periodika a média

Romské organizace vydávají měsíčník pro děti a mládež Kereka (Demokratická aliance Romů), noviny Romano hangos (Společenství Romů na Moravě), měsíčník Romano voďi a internetový portál Romea (obojí sdružení Romea). Periodika vychází většinou v dvojjazyčné verzi (romská/česká), některá nabízejí závěrečný sumář v angličtině. Zvláštní a zcela výjimečnou funkci má odborný časopis Romano džaniben, který redigují a vydávají studenti a lingvisté z Filozofické fakulty UK (studijního oboru romistika). Toto periodikum se orientuje na romský jazyk a romské reálie především z odborného pohledu.

Jednou týdně (v pátek) vysílá Český rozhlas na stanici Radiožurnál 55minutovou relaci O Roma vakeren v romštině, dále dvakrát týdně (v úterý a ve čtvrtek) 15minutové pořady pro Romy (částečně v romštině), podobně pořady o romské kultuře zařazuje do programové skladby ČRo Rádio 3 na stanici Vltava. Menšina má v ČRo vlastní redakci.

Jazyk

Podle kvalifikovaných odhadů mluví romsky zhruba 70–80 % romského obyvatelstva v celé České republice. V rámci romských nářečí existuje jistá nejednotnost jejich užívání. Početní převahu a nejvýraznější „jazykovou průbojnost“ pak v rámci těchto nářečí mají Romové původem z východního Slovenska, tzv. východniari, a proto se právě jejich nářečí stává východiskem pro snahy o kodifikaci tohoto jazyka v ČR.

Olašskou romštinou mluví podle jejích mluvčích v ČR zhruba 23 000 Romů, což je jen malé procento z celkové romské populace. V České republice dosud nebyl oficiálně kodifikován pravopis olašské romštiny, ale v olašské romštině byla vydána již řada publikací, pravidelně vycházejí i články v periodiku Romano džaniben. Stejně tak je slovenský dialekt užíván v ostatních romských periodikách (Romano hangos, Kereka, dříve též Amaro Gendalos, Romano kurko).

Vzdělávání

Romové na území České republiky hovoří třemi hlavními dialekty: slovenskou romštinou, jež je nejrozšířenější, tzv. ahi-dialektem, nářečím, jímž mluví Romové na jihu a jihozápadě Slovenska, sporadicky i v Čechách (někdy nazývané též „maďarská romština“), a nářečím olašských Romů, jež má některé prvky společné s balkánskými jazyky Romů. Romština je především nástrojem ústní komunikace, a to výhradně v soukromém životě. O podporu romštiny se starají dotační programy.

Více viz sekce Dotace a granty.

V případě romštiny nelze mluvit o možnostech vzdělávání v mateřském jazyce v pravém slova smyslu. Romská menšina nemá tradici klasického vzdělávání ve svém jazyce a v současnosti se spíše snaží adaptovat na podmínky českého školství. Ve vzdělávání romských dětí jsou však uplatňovány vyrovnávací postupy, při nichž se romština využívá. Zástupci romské menšiny zřizování vlastního národnostního školství většinou ale nenárokují. Jedním z problémů v oblasti vzdělávání romských dětí je, že stávající školy s převahou žáků z odlišného sociokulturního prostředí navštěvují převážně romské děti, které mají při zahájení povinné školní docházky problémy s komunikací v češtině. Tyto děti často hovoří česko-slovenským etnolektem, a proto v přípravných a prvních třídách s převahou romských žáků ani nelze uplatnit romštinu jako pomocný vyučovací jazyk.

Na akademické úrovni se etablovala skupina romistů, kteří přispívají k šíření psaných textů v romštině (viz též výše), zabývají se do hloubky studiem jazyka a vzdělávají své nástupce. Romistika v ČR je oborem, který má své perspektivy zvláště v evropském měřítku a hraje významnou roli v procesu emancipace Romů. Tento bakalářský a magisterský studijní obor uskutečňuje Filozofická fakulta UK. Z romistických institucí v ČR má pro uchování romské kultury a jazyka zásadní význam Muzeum romské kultury v Brně, které existuje od roku 1991 a jako státní příspěvková organizace bylo zřízeno v roce 2004 Ministerstvem kultury.

Organizace a kontakty:

Ara Art
Organizace ARA ART, z. s., se zabývá především přípravou a realizací projektů vedoucích ke společenské inkluzi Romů zejména v oblasti kulturní a umělecké, vzdělávací a osvětové, prostřednictvím projektů zaměřených na práci s dětmi a mládeží, genderovou rovnost, veřejných kampaní a dalších mediálních činností. Dále se zaměřuje na aktivity směřující k rozvoji a zachování romského jazyka a kultury Romů. Zabývá se rovněž prosazováním práv, zájmů a potřeb Romů na veřejnosti, sociálním, právním a občanským poradenstvím, stejně jako monitoringem stavu lidských práv s ohledem na romskou národnostní menšinu a romskou LGBT menšinu.

Kontakt: https://www.araart.cz/
Facebookové stránky AraArt

Athinganoi
Organizace sdružuje mladé romské intelektuály.

Box club Žižkov
Účelem spolku je organizace a podpora zájmových aktivit dětí a mládeže ze sociálně znevýhodněných rodin v oblasti sportu. Spolek organizuje sportovní činnost pro jednotlivce i skupiny dětí a mládeže a dalších, vytváří podmínky pro využití sportovišť, zabezpečuje provoz tělovýchovných zařízení a napomáhá rozvoji veřejného života, kultury a zdraví formou veřejně prospěšných akcí a osvětové činnosti.

Kontakt: www.boxclub.cz
Facebookové stránky Box clubu

Buči
Cílem spolku je pomoc, která vede k soužití národnostních menšin s většinovou populací v ČR. Dále napomáhá obyvatelům při vytváření pracovních příležitostí.
Spolek vyvíjí svoji činnost v Praze 3 již od roku 2010. Jeho cílem je pomoc potřebným klientům, většinou dlouhodobě nezaměstnaným a v obtížné sociální i ekonomické situaci, zejména v oblasti vzdělávání, zaměstnání i bydlení. Název „buči“ znamená romsky „práce“. Buči, z. s., se věnuje těmto aktivitám (projektům): veřejně prospěšné práce, obecně prospěšné práce – registrace u Probační a mediační služby ČR, sociální služba – registrovaný poskytovatel (sociální rehabilitace), koncert k Mezinárodnímu dni Romů – pravidelné oslavy nejvýznamnějšího romského svátku, soubor romského folkloru Marcinovci a taneční skupina Jagory – umělecké soubory, věnující se volnočasové činnosti dětí ze sociálně slabých rodin, letní tábor pro děti ze sociálně slabých rodin – každoroční možnost pro děti strávit část prázdnin v přírodě, turistický oddíl mládeže ze sociálně slabých rodin – šance pro zdravý pohyb v přírodě pro děti v rámci rodinné turistiky, autoškola Buči – možnost získání řidičského oprávnění skupiny B a C pro sociálně slabé za výhodných podmínek, vzdělávání a osvěta – zejména finanční a počítačová gramotnost, distribuční místo Potravinové banky – spolupráce v rámci projektu Dejme jídlu druhou šanci, Pražské romské organizace – aktivní členství a činnost v síťovém sdružení, projekt Romano čačipen (romský ombudsman) – místo pro podněty, návrhy a řešení problémů se specifickým důrazem na romskou komunitu, pomoc externích expertů.

Kontakt:
buci-zs.webnode.cz/o-buci-zs
os.buci@seznam.cz

Cikne Čhave
Romský, taneční, pěvecký soubor z Nového Jičína odstartoval svou hudební dráhu v roce 1999, pod vedením otce Viktora Kača. Soubor je od mala veden k tradiční romské hudbě. Členové pocházejí z hudební rodiny.

Facebook Cikne Čhave

JULIUS
Spolek napomáhá k rozvoji jednotlivce, občanů, rodinného životního prostředí, v komunitách, městských částech v Praze a v městech v rozsahu Středočeského kraje na úrovni samosprávných celků.

Kontakt: https://julius-os.webnode.cz/

MIND GYM
Posláním spolku je přispívat ke zdravému vývoji sociálně znevýhodněných dětí z Prahy a Středočeského kraje, preventivním působením předcházet vzniku sociálně patologických jevů, motivovat děti a mládež ke sportu, vzdělávání a ke kvalitnějšímu způsobu trávení volného času.

NÁŠ SVĚT
Cílem spolku je sdružovat občany všech národností, zejména občany romské národnosti, šířit občanské právní vědomí a snaha o vytvoření prostoru ke komunikaci ve společnosti.

Kontakt: nassvet2018@seznam.cz

Palaestra
Spolek pro mimoškolní aktivity Palaestra se primárně zaměřuje na prevenci sociálního vyloučení u neorganizovaných dětí a mládeže. Klienty netvoří jen děti z řad Romů, ale i z většinové populace a jiných národnostních menšin. Spolek se zaměřuje na děti, které vyrůstají v prostředí, kde nemají dostatek příležitostí ke smysluplně a společensky přijatelnému trávení volného času, často i z finančních důvodů rodičů. Spolek pro mimoškolní aktivity Palaestra nabízí volnočasové aktivity zaměřené na sport (např. box), doučování a nově také výtvarnou výchovu.

Kontakt: www.palaestra.ecn.cz

R-Mosty
Veřejně prospěšným účelem spolku je působit v oblasti sociálních služeb, sociálního začleňování, vzdělávání a v podpoře zaměstnávání.
Veřejně prospěšné aktivity, směřující k naplnění tohoto účelu, jsou určeny sociálně vyloučeným osobám nebo osobám tímto vyloučením ohroženým, dětem a mládeži a rodinám s dětmi z těchto skupin. Mezi cílové skupiny aktivit patří také podpora profesionálů v pomáhajících profesích zejména z oblasti začleňování sociálně vyloučených skupin.

Romský Bašavel 2014

Kontakt:
www.r-mosty.cz
Facebook R-mosty
kancelar@r-mosty.cz

RomanoNet
Účelem spolku je zastřešovat a koordinovat součinnost nevládních a neziskových organizací pracujících s romskou menšinou v České republice.

Kontakt:
www.romanonet.cz
www.facebook.com/RomanoNet2017/
romanonet2018@gmail.com

ROMEA
Organizace posiluje důvěru mezi lidmi. Kvalitním zpravodajstvím a podporou vzdělávání umožňuje vzájemné poznání, přispívá též k uznání Romů za rovnocenné členy společnosti. ROMEA se snaží dlouhodobě přispět k rozšiřování střední vrstvy Romů. Provozuje internetový stejnojmenný portál a vydává periodikum Romano voďi.

Kontakt:
http://www.sdruzeniromea.cz
http://www.romea.cz
http://www.romskastipendia.cz
http://www.romeatv.cz
http://www.romanovodi.cz
http://www.romea.cz
Facebook Romea
romea@romea.cz

ROMODROM
Cílem organizace je prosazování práv a integrace osob, které jsou sociálně vyloučeny nebo se nacházejí v ohrožení sociálního vyloučení.
Poskytuje sociální služby a nabízí vzdělávací programy lidem, kteří jsou ohroženi sociálním vyloučením, nebo se ocitli v nepříznivé životní situaci. Organizace provozuje nízkoprahové zařízení pro děti a mládež.

Kontakt:
Facebook Romodrom
www.romodromcz.cz
info@romodrom.cz

RomPraha
Posláním organizace je podporovat oprávněné zájmy Romů ve snaze napomáhat všestrannému rozvoji romského národa po stránce duchovní, duševní, sociální a tělesné.
Spolek prezentuje romskou kulturu, rozvíjí vzdělávací aktivity, napomáhá k rozvíjení a vzdělávání členů romských občanských sdružení.

Kontakt:
www.rom-praha.cz
Facebook Rom Praha
info@rom-praha.cz

Romské žižkovské ženy
Cílem spolku je zlepšit soužití národnostních menšin s většinovou populací v ČR s důrazem na ženy.

Sdružení Romů – Bečov, Praha
Cílem spolku je zlepšit soužití národnostních menšin s většinovou populací v ČR a pomoci obyvatelům při vytváření pracovních příležitostí a oživení kulturního vyžití.

Slovo 21
Základním účelem spolku je napomáhání k rozvoji demokracie a zvyšování tolerance ve společnosti, podpora respektování práv menšin a komunit ohrožených sociálním vyloučením, zejména romské menšiny a cizinců žijících v České republice, vytváření rovných příležitostí, podpora genderové rovnosti, integrace cizinců a uprchlíků, a to prostřednictvím vzdělávacích, kulturně-uměleckých, osvětových programů, sportovních, tělovýchovných a volnočasových aktivit.
Romská ženská skupina Manushe se soustřeďuje na práci s romskými ženami v oblasti vzdělávání, zaměstnávání, rozvoje vlastní osobnosti. Sdružuje více než 170 romských žen i mužů bez rozdílu věku nebo vzdělání z celé České republiky. Skupina je i členskou organizací České ženské lobby a Evropské ženské lobby.
Občanské sdružení Slovo 21 je realizátorem Světového romského festivalu Khamoro.

Kontakt:
www.slovo21.cz
www.khamoro.cz
Manushe
www.facebook.com/festivalkhamoro
slovo21@centrum.cz

Spolek romské kultury a tradic
Cílem spolku je rozvíjet a udržovat kulturu a tradice romské národnostní menšiny v ČR.

Sportovní asociace národních menšin
Asociace zajišťuje sportovní a vzdělávací činnost pro romskou a menšinovou mládež.

ŠEPOHOPE
Cílem spolku je vytvářet vhodné podmínky a napomáhat zvyšovat úroveň života Romů, národnostních menšin a sociálně slabých skupin občanů, zvyšovat jejich kvalifikaci, vzdělanost a kulturnost. Věnuje se zejména organizování výukových a vzdělávacích programů, kulturních a sportovních akcí, pomoci při řešení problémů a při prosazování práv a zájmů sociálně handicapovaných občanů.

Kontakt:
www.sepohope-cz.webnode.cz
sepahope@atlas.cz

ROMANO DŽANIBEN
Základním účelem je sdružovat občany se zájmem o dokumentování a prezentování romské kultury, historie, jazyka, literatury a výtvarnictví. Zpracovává a vydává sborník romistických studií Romano džaniben.

Kontakt:
Facebook Romano Džaniben
www.dzaniben.cz
dzaniben@email.cz

Pražské romské organizace (zkráceně PRO) je volné sdružení aktivních nestátních neziskových organizací působících na území hlavního města Prahy, jehož cílem je prosazení oprávněných práv a zájmů příslušníků romské národnostní menšiny v Praze a jejich plnohodnotná integrace do většinové společnosti. Členem se může stát každá organizace, která souhlasí s principy a strategií PRO – jedná se o sdružení volně otevřené všem zájemcům o členství. V současné době jsou členy PRO spolky, které se zabývají různými oblastmi činnosti: vzděláváním a zaměstnaností (Buči a Buči-Praha 10, z. s.), sportem (Sportovní asociace národnostních menšin, z. s.), právy žen (Romské žižkovské ženy, z. s.), dále uměním (hudbou, zpěvem a tancem), reprezentovaným Spolkem romské kultury a tradic, z. s., i romskými tradicemi, zvyky a písemnictvím (Sdružení pro tradice národnostních menšin, z. s.

Jste organizací působící pro tuto menšinu a nejste uvedeni na našem webu? Napište nám a rádi se s vámi domluvíme na jejím uvedení!