Židovská komunita

Fotografie v záhlaví a na této stránce: Židovské muzeum Praha

Zvláštní místo v České republice připadá židovské komunitě, jejíž příslušníci se v první řadě nevymezují jako národnostní menšina, ale jako náboženské společenství. To má právo na konzumaci menšinových práv, jako je právo na vzdělání či právo na rozvoj a podporu kultury. Některé liberálnější organizace příslušníků židovské komunity participují také na programech podpory aktivit příslušníků národnostních menšin, což je případ také grantové podpory hl. m. Prahy.

Židovská komunita má v Čechách a v Praze především dlouhou a bohatou historii, která sahá do 10. století. Tehdy židé sídlili nejspíš pod Pražským hradem v místě dnešní Malé Strany, nejpozději ve 12. století se začali usazovat na druhé straně řeky nedaleko Karlova mostu.

Po staletí žili pražští židé uzavřeni v ghettu. Svého času to bylo největší židovské sídliště v Evropě. Instituce ghetta byla zrušena roku 1848, unikátní čtvrť byla téměř celá asanována, ale i pouhý zlomek, který zbyl, patří k nejvzácnějším židovským památkám našeho kontinentu: největší a nejlépe zachovalé pohřebiště (Starý pražský hřbitov, poč. 15. stol.), nejstarší dochovaná synagoga severně od Alp (Staronová synagoga z 13. stol.) a další chrámy, barokní radnice, muzeum, které je vedle jeruzalémského nejvýznamnějším a co do sbírek největším světovým židovským muzeem.

S pražskou židovskou obcí jsou spjata jména stovek významných osobností – rabínů, náboženských myslitelů, filozofů, historiků, spisovatelů, umělců. Za všechny jmenujme alespoň jednoho z nejvzdělanějších aškenázských myslitelů konce středověku, rabiho Lipmana Mülhausena (15. stol.), legendárního filozofa, kabalistu a reformátora Jehudu Livu Ben Becalel, zvaného rabi Löw, či Maharala (konec 16. st.), velkého halachistu rabiho Jechezekela Landaua, autora Noda bi Jehuda (18. stol.), spisovatele Franze Kafku či Arnošta Lustiga.

Stejně jako židovské komunity v jiných zemích Evropy, byla i komunita v Čechách vždy ve větší či menší míře vystavena náboženskému, hospodářskému i fyzickému nepřátelství. Na počátku 2. světové války žilo na území Československa 118 000 Židů. Během války jich asi 80 000 zahynulo v nacistických vyhlazovacích táborech – jejich jména jsou vepsána do zdí starobylé Pinkasovy synagogy v Praze. Na počátku deportací do koncentračních táborů (listopad 1941) bylo v Praze 39 395 židů, z nichž přežilo jen 7 540.

V poválečných letech se mnoho přeživších vystěhovalo do Izraele a do jiných zemí, další vlna emigrace přišla po sovětské invazi v letech 1968–1969. Po celou dobu totalitního režimu, tedy od roku 1948 až do roku 1989, nepřestala Židovská obec v Praze (ŽOP) ani za velmi těžkých podmínek pod dohledem státních orgánů, především Státní tajné bezpečnosti, pracovat. Plnila své náboženské funkce a stala se tak po listopadové revoluci v roce 1989 základem pro obnovení židovského života v Praze.

Židovská obec v Praze sdružuje osoby židovského vyznání, národnosti nebo původu, které mají trvalý pobyt v oblasti její územní působnosti nebo mají k Praze jiný vztah a nejsou příslušníky jiných církví nebo nežidovských náboženských společností. Účelem a posláním ŽOP je v duchu českých židovských tradic zajišťovat zejména náboženský a kulturní život svých členů a přispívat k zajištění jejich sociálních a zdravotních potřeb.

Židovské muzeum v Praze patří k nejstarším evropským židovským muzeím, bylo založeno v roce 1906. Jeho novodobá historie se začala psát 1. října 1994.

Španělská synagoga

Terezínská iniciativa je sdružení bývalých vězňů terezínského a lodžského ghetta z českých zemí (a jejich přímých potomků). Dbá o to, aby byla důstojným způsobem uchována památka těch, kteří zahynuli během Šoa. Pro účely dokumentace a výzkumu historie terezínského ghetta a Šoa v českých zemích založila v roce 1993 Institut Terezínské iniciativy.

Organizace:

Židovská obec v Praze
Židovská obec v Praze sdružuje osoby židovského vyznání, národnosti nebo původu, které mají trvalý pobyt v oblasti její územní působnosti nebo mají k Praze jiný vztah a nejsou příslušníky jiných církví nebo nežidovských náboženských společností.
Účelem a posláním ŽOP je v duchu českých židovských tradic zajišťovat zejména náboženský a kulturní život svých členů a přispívat k zajištění jejich sociálních a zdravotních potřeb.

Kontakt:
https://www.kehilaprag.cz/cs
sekretariat@kehilaprag.cz
Facebooková stránka

Bejt Praha
Spolek se zabývá organizací oslav židovských svátků s cílem zachovat tyto tradice
Dále se zabývá organizací výstav spojených s židovskou kulturou, náboženstvím a historií.

Kontakt:
http://www.bejt-praha.cz/
info@bejt-praha.cz

BEJT SIMCHA
Těžištěm činnosti spolku jsou pravidelné oslavy šabatu a židovských svátků.
V rámci Bejt Simcha jsou organizovány také vzdělávací programy pro členy i další zájemce a prezentace židovské kultury veřejnosti. Dalšími pilíři činnosti organizace jsou také aktivity vydavatelské.

Kontakt:
https://www.bejtsimcha.cz/
kehila@bejtsimcha.cz

Besamim
Veřejně prospěšná činnost v rámci poznávání, výuky a prezentace židovské kultury, s důrazem na izraelské lidové tance.

Kontakt:
Maiselova 250/18, Praha 1, 110 00
www.besamim.cz
besamim@volny.cz

Chabad Lubavitch – Czech Republic
Druh obecně prospěšných služeb:
přispívat, vzdělávat a konat zájmové kroužky a semináře uspořádané pro všechny věkové kategorie, přispívat na soukromá studia, založit a pečovat o židovskou knihovnu.

Kontakt:
chabadprague@gmail.com

Federace židovských obcí v České republice
ŽO zastupuje židovskou pospolitost vůči tuzemským orgánům a institucím, včetně státních, a vůči zahraničí. Činnost jednotlivých židovských obcí lze rozdělit na: činnost náboženskou a kulturní, která se soustřeďuje na vedení šabatových bohoslužeb a všech dalších židovských svátků, z nichž nejdůležitější jsou Roš Hašana – Nový rok, Jom Kippur – Den smíření, Sukot, Chanuka, Purim, Pesach a Šavuot.

Kontakt:
www.fzo.cz
sekretariat@fzo.cz

Spolek Hidden Child
Účelem spolku je sdružit ukrývané židovské děti přeživší holocaust.

Kontakt:
hcprague@volny.cz

Židovské muzeum v Praze
Židovské muzeum v Praze je evropským unikátem, nejkomplexnější institucí svého druhu: spravuje čtyři historické synagogy a Obřadní síň s jedinečnými expozicemi, světoznámý Starý židovský hřbitov, vlastní galerii, několik depozitářů, archiv, knihovnu s multimediálním centrem i restaurátorská pracoviště stejně jako vzdělávací a kulturní centrum. Zároveň představuje jeden z nejatraktivnějších bodů na kulturní mapě střední Evropy.

Starý židovský hřbitov

Kontakt:
https://www.jewishmuseum.cz/
Facebooková stránka

Terezínská iniciativa
Posláním Terezínské iniciativy je sdružovat a reprezentovat bývalé vězně terezínského ghetta a jiných koncentračních táborů. Současně dbá o důstojné uchování památky těch, kteří nepřežili. V neposlední řadě podporuje zájezdy českých škol do Terezína a zajišťuje těmto školám besedy s pamětníky.

Kontakt:
Terezínská iniciativa – Mezinárodní terezínské sdružení, z. s.
Maiselova 250/18, Josefov, 110 00 Praha
terezinskainiciativa@cmail.cz
tel: 420 222 310 681
www.terezinstudies.cz
Facebooková stránka

Jste organizací působící pro tuto komunitu a nejste uvedeni na našem webu? Napište nám a rádi se s vámi domluvíme na jejím uvedení!